Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rez hrušková (Gymnosporangium sabinae )

22. 3. 2015

Gymnosporangium sabinae (rez hrušková)

 

Taxonomické zařazení

Říše Fungi, oddělení Basidiomycota, třída Urediniomycetes, řád Uredinales, čeleď Pucciniaceae, rod Gymnosporangium.

 

Základní informace

Rez hrušková je houbové onemocnění nejčastěji se vyskytující na listové čepeli hrušky. V případě většího rozšíření se rez může vyskytovat i na řapících listů a nebo větvičkách. Onemocnění je způsobeno houbou Gymnosporangium sabinae. Jedná se o dvoudomou rez, což znamená, že se vyskytuje na hostiteli i mezihostiteli. Hostitelem je jalovec, nejčastěji čtyři druhy jalovců a sice jalovec chvojka (Juniperus sabinea), jalovec čínský (Juniperus chinesis), jalovec viržinský (Juniperus virginiana) a jalovec červenoplodý (Juniperus oxycedrus). Mezihostitelem je hrušeň (Pyrus sp.). Rez způsobuje mechanické poškození listů hrušní, což vede ke zhoršení asimilační funkce. U jalovce dochází vlivem prorůstání do pletiva větviček k zkřehnutí a snížené oporné funkci a to se může projevit polámáním větviček v zimním období pod náporem sněhu. Dalším důsledkem výskytu je zhoršená estetická hodnota jalovce i hrušně.

 

Výskyt

Jedná se o euroasijský druh, který je široce rozšířen po celé Evropě, v některých zemích Asie (zejména blízký východ, Korea a Čína) a ve státech severní Afriky (Alžírsko, Maroko). Dokonce došlo k zavlečení rzi až do Kanady a USA. Dá se tedy říci, že tento druh rzi je poměrně kosmopolitní. Jelikož se jedná o dvoudomou rez je také zapotřebí aby hostitelští jedinci i mezihostitelé nebyli od sebe dalece vzdáleni. Udává se, že k přenosu mezi hostitelem a mezi hostitelem dochází pokud jsou od sebe jedinci vzdáleni do 150 - 200 metrů. Při větší vzdálenosti nebude přenos zdaleka tak úspěšný.

 

Popis a vývojový cyklus

Rez hrušková se vyskytuje u hrušní na svrchní straně listové čepele. Vytváří oranžově zbarvené, později na okraji červené kulovité útvary s černými tečkami (spermogonia produkující spermacie). Na spodní straně listu vyrůstají plodnice pohárkovitého tvaru a okrové barvy (aecia, aecidia). Plodnice jsou zpočátku malé, ale později se kuželovitě prodlužují až do velikosti několika milimetrů. Poté dojde k uzrání a koncem léta uvolnění letní výtrusy (aeciospory). Poté jsou výtrusy přenášeny vzduchem k jalovci. Jalovec výtrusy zachytí na jehlicích a ty prorostou do pletiva. Na jaře v období března některé výhony jalovce zesílí a vyrostou na nich žlutohnědé nebo oranžovohnědé výrůstky jazykovitého tvaru. Tyto útvary jsou v období sucha prášivé a v období vlhka na povrchu pokryté slizem. Mohou dosahovat velikosti v řádu několika centimetrů. Výrůstky obsahují telia v nichž se tvoří zimní spory (teliospory). Tyto spory se šíří za pomoci větru na hrušně v období výkvětu hrušní.

 

Ochrana

Pokud se u nás nákaza objevila je možno s ní bojovat několika způsoby. Jedním z mnoha řešení je prostorová izolace hrušně a jalovce nebo výběr více odolných kultivarů hrušně nebo jalovce. Obě zmíněné metody se řadí do nepřímé ochrany. Pokud se nákaza na jedincích vyskytla a nechceme nebo nemůžeme z nejrůznějších důvodů uvažovat o nepřímé formě ochrany, máme možnost využít formy aktivní ochrany. Například použití chemických prostředků (Fungicidů) nebo je možno zdroje nákazy mechanicky odstraňovat.